Stavba tak velkého moderního ústavu pro duševně nemocné,jakým byl Moravský zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, kladla v té době neobvyklé požadavky jak na ředitele,tak i na architekta.První se musel seznámit s řadou technických detailů, druhý zase s nároky moderních směrů v psychiatrii.Oba museli požadavky toho druhého respektovat a najít pro ně to nejpřijatelnější řešení.Díky jejich neúnavné práci,odborným znalostem a zkušenostem získaným nejen u nás,ale i v cizině,vzniklo dílo, které dosud udivuje svou dokonalostí. Nebude proto na škodu, když se s oběma budovateli kroměřížského ústavu seznámíme poněkud blíže.
MUDr. Vincenc Návrat
MUDr. Vincenc Návrat se narodil dne 20.11.l864 v Rokytnici u Přerova v rodině koláře a malorolníka. Maturoval na gymnáziu v Přerově a roku l890 úspěšně ukončil svá studia na české lékařské fakultě v Praze/9/. Krátkou dobu po promoci pracoval jako výpomocný lékař v Zemské všeobecné nemocnici v Brně a od srpna l890 přešel do Zemského ústavu pro choromyslné v Brně- Černovicích jako sekundární lékař. Zde se také definitivně rozhodl pro obor psychiatrie. Po dvou letech odešel do nově zbudovaného Zemského ústavu pro choromyslné ve Šternberku /2,9,11/,kde byl v září téhož roku jmenován primářem.Zde se Návrat seznámil s výhodami volnějšího pavilónového systému/9/. Pod vedením ředitele MUDr.K.Schuberta získal řadu bohatých odborných i organizačních zkušeností,které později uplatnil v praxi. 1. srpna 1898,v den své svatby,byl ve funkci primáře přeložen zpět do brněnského ústavu/1/. Zde se dostal do bližšího styku se zemským moravským výborem,seznámil se s návrhem ředitele Schuberta z roku l900 na vybudování dalšího ústavu pro duševně choré na Moravě a přijal jej za svůj. Jeho realizaci se věnoval se vší energií.
V lednu 1905 byl MUDr. Návrat jmenován ředitelem plánovaného ústavu v Kroměříži/12/,aby mohl při jeho stavbě uplatnit v praxi zkušenosti získané při studijních cestách po Německu,Belgii a Rakousku.Se stavbou se započalo 24.4.l905 a některé z pavilonů,například nemocnice,byly postaveny zcela podle Návratových návrhů.Nový ředitel kroměřížského ústavu se zasadil též o budování malých ošetřovacích jednotek pro 22-40 nemocných na léčebných pavilonech/2/,což považuje Dobíšek /l/ na svou dobu za čin přímo revoluční.Jen pro srovnání: ústav pro duševně nemocné v Praze Bohnicích,který byl budován ve stejné době,měl oddělení pro nemocné s dvojnásobnou kapacitou lůžek.Požadavek tak malých stanic byl u nás vysloven teprve v koncepci psychiatrické péče v roce l953,tedy po více než 4O letech.
Většina pavilonů kroměřížského ústavu byla vybavena místo tradičních okenních mříží jen tabulemi ze silnějšího skla, v zesílených, ale nenápadných rámech. Novinkou byl rovněž pavilon pro pracující nemocné s rozsáhlými dílnami v přízemí a suterénu.Právem tedy profesor Heveroch na schůzi Purkyňovy společnosti v Brně v roce l924 uvítal MUDr. Návrata jako budovatele nejkrásnějšího ústavu u nás/l/.
Práce ředitele Návrata se však netýkala jen budování a řízení nového ústavu. Značně se angažoval v různých lékařských organizacích, společnostech a poradních sborech /11/. V roce l896 byl jednatelem Olomoucké lékařské župy, v letech l90l - l904 předsedou Brněnské župy lékařů českých, l903 - l906 členem předsednictva Moravské lékařské komory a konečně v období let l9l0 až l9l2 byl členem Moravské zemské zdravotní rady.V roce l908 zastupoval Moravu v propagačním komitétu III. mezinárodního sjezdu pro choromyslnictví ve Vídni/3/. Od roku l90l až do své smrti byl členem správní rady lázní Luhačovice. Na počátku 20.let byl MUDr. Návrat poradcem pro otázky péče o duševně nemocné na Slovensku,kam dojížděl na pravidelné inspekční cesty/l0/.Z této jeho činnosti vzešla práce věnovaná slovenské psychiatrii/l/.
Většinu svého času trávil ředitel Návrat v kroměřížském ústavu,kterému věnoval všechny své odborné a organizační schopnosti. O jeho chodu byl vždy dobře informován, mimo jiné i proto,že v ústavu bydlel.Krátce po oslavě svých 64. narozenin se rozhodl nastoupit na dovolenou,která předcházela odchodu na zasloužený odpočinek.Kroměřížský ústav opustil téměř nenápadně 3l.l.l934.Jednak si sám na okázalosti nepotrpěl, jednak bylo obecně známo, že jeho vztah k nástupci byl "...pouze všedně korektní..."/l0/.Ústavní kočár jej odvezl na nádraží,odkud MUDr. Návrat pokračoval do svého nového bydliště v Brně. Zde 20.2.l942 zemřel /11/.
Ve své publikační činnosti se kromě řady zajímavých kasuistických sdělení věnoval i historii psychiatrie.Jeho kniha " Vývoj choromyslnictví na Moravě a nový zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži " se stala východiskem celé řady pozdějších pojednání o historii psychiatrie v Československu.Výroční zprávy, které ředitel Návrat psal osobně, vždy vysoce hodnotil Haškovec ve své Revue v neurologii, psychiatrii,fyzikální a diaetetické therapii/4/.Méně známá je jeho kratší práce Mährische Kaiser Franz Josef I. Landes-Heilanstalt in Kremsier z roku l911 určená pro rakouskou sbírku Die Irrenpflege in Österreich in Wort und Bild.Na osmi stránkách popisuje jednotlivá stavební období i současnou podobu ústavu.Text je doplněn několika fotografiemi a půdorysy budov ústavu i jejich interiéry.
Hodnocení osobnosti prvého ředitele kroměřížského ústavu přenecháme jeho současníkovi MUDr. Josefu Kvapilíkovi."... Jako člověk byl dr. Návrat typ harmonický,dobře vyvážený. Jeho nálada,skoro vždy dobrá, se jen zřídka kdy znatelně měnila. I těžké problémy řešil s naprostým klidem. Byl znamenitým znalcem lidských povah a sotva kdy se mýlil v úsudku. Byl podivuhodně pracovitý.Pracoval téměř vždy jen soustavně,měl pevný denní pracovní plán služební i soukromý,který měnil jen výjimečně. Vedle psychiatrie měl velmi široké okruhy všeobecných zájmů.Měl rád umění.Estetika mu byla vrozena.Jeho chování a jednání s lidmi bylo vždy bezvadně taktní. Sám byl poměrně skromný. Pouze podle postavení nehodnotil nikoho.Jeho povaha byla považována za šťastnou.Snad skutečně byla. Spíše však šlo o vzácné umění překlenout všechny těžkosti klidem a rozvahou. Personál léčebny měl pod jeho vedením pocit jistoty a klidu a pracoval proto ochotně..."/9/.
Návratovi současníci/5,9/ se shodovali v názoru,že prvnímu řediteli Zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. právem náleží čestné místo v dějinách moravské psychiatrie. S odstupem let s tímto hodnocením vřele souhlasíme.Poněkud v ústraní však zůstal druhý z budovatelů ústavu, architekt Hubert Gessner.Způsobila to patrně skutečnost, že jeho působení na Moravě a Slezsku trvalo jen několik roků a většinu svého života strávil ve Vídni. V publikacích,věnovaných výročím založení různých zdravotnických zařízení nebývá zvykem rozepisovat se o jejich architektech nebo stavitelích.Pokud činíme výjimku, pak proto, že Hubert Gessner byl významným představitelem stavitelského umění počátku 20.století.Jeho dílo,Moravský zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži,náleží k architektonicky nejhodnotnějším ve své době.A pokud je současní přední odborníci hodnotí jako nejrozsáhlejší a nejucelenější secesní urbanistický soubor v České republice/l3/,naplňuje nás oprávněnou hrdostí skutečnost,že můžeme v tak krásném prostředí pracovat.
Hubert Gessner
Hubrt Gessner se narodil 20. října l87l ve Valašských Kloboukách v rodině „krásnomalíře“.Po ukončení základního vzdělání byl roku l885 přijat na Státní průmyslovou školu v Brně, kterou po čtyřech letech ukončil.Následujících téměř pět let ztrávil praxí.Napřed jako elév,později kreslič u stavitele O.Zemana v Bystřici pod Hostýnem,dále stavbyvedoucí u opavské a poz-ději ostravské stavební firmy / 15/.Hubert Gessner však měl zájem o další odborné studium. Budoucí čeští architekti této doby již tradičně udržovali umělecké styky s Vídní.Navíc zde koncem l9. století vyzrával nový sloh - secese.Není tedy nic divného na tom, že se s Hubertem Gessnerem v roce l894 setkáváme na vídeňské Akademii výtvarných umění u profesora Otto Wagnera /8/.
Jen pro upřesnění - profesor Otto Wagner byl svými současníky hodnocen jako významný architekt a srovnáván s tvůrcem řady předních vídeňských stavebních památek Jakubem Fischerem z Erlachu /7/.Díky Wagnerově nadání a pedagogickým schopnostem nalézáme mezi jeho žáky mnoho pozdějších vynikajících architektů.Z řady u nás působících jmenujme např. Josefa Plečnika a Jana Kotěru,kteří navštěvovali vídeňskou Akademii výtvarných umění ve stejnou dobu jako Hubert Gessner.
Po čtyřech letech Hubert Gessner ukončil svá studia a rok pracoval ve Wagnerově soukromém ateliéru.V odborných kruzích vzbudil pozornost projektem spořitelny v hlavním městě rakouské Bukoviny v Černovicích v roce 1900 /15/.Následujícího roku l90l byla zahájena podle jeho návrhu stavba Dělnického domu ve vídeňské čtvrti Favoritem.Přesto, že se trvale usadil ve Vídni, nezapomněl na Moravu a Slezsko.V letech l903 - l905 byla podle jeho projektu postavena budova nemocenské pokladny v Brně. Zřejmě příbuzenské vztahy umožnily Hubertu Gessnerovi další zakázky, tentokráte v Opavě. První, dům úspěšných podnikatelů Saskiů,byl postaven v roce l9O3. Společně se svým mladším bratrem Franzem,rovněž Wagnerovým žákem, spolupracoval na projektu hotelu Slezský dvůr o dva roky později.Achitektonické řešení této stavby získalo záhy evropský věhlas /l4/.Své působení v Opavě ukončili bratři Gessnerové přestavbou lekárny U Bílého anděla v roce l9O7.Je škoda, že všechny tyto opavské stavby byly zničeny koncem druhé světové války /8,l4/.K dalším stavbám, uskutečněných podle projektu Huberta Gessnera, patří hotel Jindřichův dvůr v Novém Jičíně. Jeho nejvýznamnějším dílem u nás je však Moravský zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži,na kterém pracoval v období let l905 - l909 /8,l4, l6/.
Další projekty uskutečnil Hubert Gessner již ve Vídni. Byl to jeho vlastní dům z roku l907 a budova vídeňské úrazové pojišťovny, postavená o 5 let později.To již Hubert Gessner opustil secesi a věnoval se premodernímu racionalismu /8/.
Tak jako na řadu jiných umělců zapůsobila i na Huberta Gessnera první světová válka.Jeho následující dílo ovlivnily nové hodnoty života a výrazně vyvinutý sociální cit. Projekty získaly uměřený expresivní výraz,který završil jeho umělecký vývoj.Hubert Gessner zůstal ve Vídni a během několika let se stal významným architektem rakouské socialistické strany.Podílel se především na sociální výstavbě města.Úloha Huberta Gessnera ve vídeňské architektuře tohoto období bývá srovnávána s pozicí velkých levicových starostů na politické scéně /l4/.Z děl, která po první světové válce vytvořil, jmenujme především sídliště Reumann - Hof z roku l924 a Karl Seitz - Hof z roku l927.To se však jeho tvorba již pomalu chýlila ke konci. Vliv na to neměl jen vyšší věk, ale i měnící se politická situace.Hubert Gessner zemřel ve Vídni 29. ledna l943 ve věku 72 let /8,l4/.
Největším dílem Huberta Gessnera v naší republice je Moravský zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži.Šlapeta a Zatloukal jej řadí mezi:"... architektonicky nejhodnotnější dokumenty své doby..."/l3/.Gessner vycházel ze zkušeností svého učitele Otto Wagnera, který ve stejné době projektoval ústav pro duševně choré ve vídeňském Steinhofu /6/.Při řešení svého návrhu se však musel vypořádat s určitou nevýhodou.Na rozdíl od profesora Wagnera nemohl umístit kostel jako dominantu na vrchol svahu, protože stavební parcela v Kroměříži byla jen nepatrně zvlněna.O tom, že svůj úkol zvládl mistrovsky, svědčí vstupní a centrální prostranství s dominantami administrativní budovy a kostela sv. Cyrila a Metoděje, umístěné v hlavní ose zastavěné plochy.
Na celém komplexu budov Moravského zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. můžeme pozorovat dvě různá stadia Gessnerova uměleckého vývoje.Větší část ústavu je postavena ve slohu vídeňské secese, obohacené detaily svědčícími o architektově vztahu k lidovému stavitelství svého rodiště.Názorným příkladem je průčelí výkropní kaple, které připomíná některá díla Dušana Jurkoviče.Dvě budovy ústavu, infekční pavilon a prádelna, již předznamenávají další období Gessnerovy tvorby - premoderní racionalismus /l3/.
Diferenciace jednotlivých pavilonů pro nemocné podle tíže jejich onemocnění a náročnosti ošetřovatelské péče svědčí o Gessnerově dobré spolupráci s ředitelem MUDr. Vincencem Návratem. Důraz,kladený na funkčnost a praktičnost hospodářsko technického zázemí nám i dnes ukazuje,jak důkladně se architekt seznámil s danou problematikou a své zkušenosti dokázal uskutečnit.Celkový dojem rozsáhlého projektu byl navíc podle svědectví dobových fotografií umocněn vhodným řešením interiérů jednotlivých budov.
Není proto divu, že se kroměřížský ústav stal cílem návštěv studentů a profesorů nejen českých a moravských technických škol.