Chceme-li se seznámit s důvody, které vedly k založení Moravského zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. pro choromyslné v Kroměříži, musíme podniknout malý výlet do historie moravské psychiatrie. Nepůjde o pouhý suchý výčet dat a méně známých jmen,i když se bez nich někdy neobejdeme.Spíše se pokusíme ukázat klikatou cestu vývoje péče o duševně nemocné na Moravě.

Nejde nám jen o úctu k tradici.Kdo však nepozná zákonitosti vývoje v minulosti, stěží je najde v současnosti a uniknou mu i v budoucnosti.Stále platí výrok Claude Bernarda: „Stojíme na intelektuálních ramenou lékařských obrů minulých dnů a jsme schopni vidět dál, než oni viděli jen proto, že nám k tomu dopomohli".

Počátky moderní lůžkové péče o duševně choré na Moravě spadají do roku l863, kdy l.listopadu byl slavnostně otevřen Zemský ústav pro choromyslné v Brně Černovicích. Pro přesnost uveďme, že byl třetím lůžkovým psychiatrickým zařízením v Brně. První se nacházelo v nemocnici U Milosrdných bratří a od roku l748 pravidelně přijímalo duševně nemocné.Druhým byl blázinec jako součást Všeobecného nemocničního a ošetřovacího ústavu v bývalém klášteře dominikánek u sv. Anny otevřený roku l786. Po 50 letech provozu se ústav změnil v Zemskou všeobecnou nemocnici a roku l855 zde vznikl první psychiatrický primariát na Moravě.Jeho přednostou se stal MUDr. Josef Ignác Čermák - nadaný,pokrokový a iniciativní lékař, který měl možnost podrobně se seznámit s pražskou psychiatrickou školou /l,6/.Není proto divu, že již po roce byl moravským zemským výborem pověřen podílet se na vypracování projektu nového ústavu pro choromyslné v Brně. Ještě v průběhu stavby se MUDr. J.Čermák stal jeho prvním ředitelem.Byl však také prvním z celé řady ředitelů později budovaných Zemských ústavů pro choromyslné na Moravě a ve Slezsku,který se musel vyrovnat se skutečností, že jeho plány byly ještě v průběhu stavby měněny.Nekvalifikované administrativní zásahy měly za následek řadu potíží, se kterými se potýkala všechna psychiat-rická zařízení po mnohá další desetiletí.

Brněnský ústav,který měl v době svého vzniku 336 lůžek, velmi brzy nestačil zajišťovat péči o duševně nemocné na Moravě a ve Slezsku. Ve snaze ulehčit přeplněnému ústavu vzniklo na základě usnesení moravského zemského sněmu v nemocnici U Milosrdných bratří v Brně roku l876 oddělení pro duševně choré se l20 lůžky.I toto řešení bylo jen krátkodobé.Roku l885 se oddělení změnilo ve filiálku Zemského ústavu pro choromyslné a zvětšil se počet jeho lůžek o 40.Současně bylo rozšířeno psychiatrické oddělení Zemské všeobecné nemocnice na 50 lůžek /l,6/.

I tento jev je pro vývoj ústavní psychiatrické péče na Moravě a ve Slezsku typický.Neustálé zvyšování počtu lůžek na úkor kvality péče o nemocné a hledání provizorních řešení se opakovalo s úpornou pravidelností po celá desítiletí.Vždy se vyžadoval názor odborníků,byl posouzen a obvykle odložen na pozdější dobu, což vedlo ke kritice ze strany lékařů. Kneidl /3/píše doslova: "... na Moravě při řešení zmíněné otázky nikdy nebyl sdělán určitý a propracovaný program pro delší období na základě zkušeností a studií doma i v cizině získaných,dále,že přestávalo se na pouhých číslech z několika roků a teprve ve chvíli největší tísně narychlo zjednána odpomoc okamžitá,vždy zcela nedostatečná..." O oprávněnosti této kritiky nejlépe  svědčí následující tabulka:

Na Moravě v roce 1887 žilo 2 153 407 obyvatel a jedno lůžko pro duševně choré připadalo na 3 577  obyvatel / 8 /. Tento údaj je však nepřesný,protože brněnská zařízení zajišťovala psychiatrickou péči i pro část Slezska.Jediným řešením svízelné situace bylo vybudování nového ústavu.Proto v  roce 1887 moravský zemský výbor ustanovil anketní komisi, která měla vybrat místo pro druhý zemský ústav v severovýchodní oblasti Moravy o kapacitě nejméně 450 lůžek.Měl se nacházet poblíž většího města,důraz byl kladen na dostatek kvalitní pitné vody, napojení na stávající komunikace a konečně i na vhodné okolí/7/.Z řady nejrůznějších nabídek bylo vybráno město Šternberk.

S ohledem na pozdější politický vývoj si dovolíme menší odbočku do sousední země.Způsob řešení otázky péče o duševně nemocné ve Slezsku se v mnohém podobal situaci na Moravě.První lůžka pro choromyslné se nacházela v opavské nemocnici již v roce l84l. Protože jejich malý počet nestačil,přistoupilo se v roce l873 k úpravě starého zámku v Albrechticích u Krnova.Na základě zkušeností z rakouských, německých a švýcarských zařízení byl 29.3.l889 otevřen Slezský zemský ústav pro choromyslné v Opavě s 200 lůžky a možností dalšího rozšíření pro celkem 400 nemocných.Jeho prvním ředitelem se stal zkušený psychiatr MUDr. Alfred Hellwig /2/.Ještě téhož roku byli do Opavy přeloženi nemocní z brněnského ústavu /l/.Lůžka nového zařízení se rychle zaplnila a docházelo k dalšímu zvětšování jejich počtu.

Východiskem z neradostné situace mělo být otevření Zemského ústavu pro choromyslné ve Šternberku.Stalo se tak l.l.l893,ale již v průběhu předchozího roku byli do nedokončeného ústavu převáženi většinou nepropustitelní nemocní z Brna a ústav byl brzy zaplněn /6,7/.V zájmu objektivity musíme poznamenat, že v lednu l893 byla zrušena filiálka v nemocnici Milosrdných bratří v Brně jednak pro vysoké náklady spojené s ošetřováním,jednak pro nevhodné prostory pro nemocné.

Následovalo několik let vyznačujících se jednak zvyšováním počtu lůžek a rozšiřováním obou moravských ústavů,jednak hledáním nových objektů,kam by mohli být umístěni chroničtí pacienti.Postupně byla zamítnuta jako pro tento účel nevyhovující stará zemská nemocnice v Olomouci,zemská donucovací pracovna v Šumperku a zámek v Dřevohosticích. Neúspěchem skončilo i jednání s řádem Milosrdných bratří,který sice jako jediný na Moravě měl k dispozici lůžková zařízení,ale klášterní nemocnice byly malé a jejich adaptace by vyžadovala velké náklady /6/.

Roku l900 navrhl šternberský ředitel MUDr. Konstantin Schubert vybudovat třetí ústav pro choromyslné na Moravě se 600 lůžky. Příštího roku jej podpořil i ředitel A.Hellwig, který mezitím přešel z Opavy do Brna. Moravský zemský výbor si byl vědom vážnosti situace.Návrh přijal a jmenoval komisi k vyhledání nejvhodnějšího místa pro nový ústav. Patrně předpokládal po zkušenostech z nedávné minulosti problémy s vyhledáním odpovídajícího místa, které by splňovalo alespoň většinu požadavků.Proto současně nařídil adaptovat podle návrhů ředitele MUDr.A.Hellwiga jihlavskou donucovací pracovnu v Zemský filiální ústav pro choromyslné. Po provedení jen skutečně nezbytných stavebních úprav zahájil 24.5.l902 filiální ústav v Jihlavě činnost. Disponoval 320 lůžky, na která byli do konce roku přeloženi chroničtí pacienti z obou moravských ústavů.K jejich převozu se použila již dříve vyzkoušená železnice. V následujících letech s uvolněnými lůžky filiálky disponoval pouze Zemský ústav pro choromyslné v Brně.Vedením Zemského filiálního ústavu pro choromyslné v Jihlavě byl pověřen bývalý místní fyzik dr.Kremann. Odborný dohled vykonával ředitel brněnského ústavu, který po dva roky dojížděl na pravidelné inspekce/l,5,6/. Současníci však otevření Zemského filiálního ústavu pro choromyslné hodnotili jako"... nedostatečnou výpomoc z nouze..." a svá tvrzení dokládali statistikou /3/.

Při této příležitosti si dovolme malou odbočku.První, kdo se pokusil o statistické šetření v psychiatrii na Moravě a ve Slezsku byl roku l857 MUDr.Josef Ignác Čermák.Za pomoci četnictva se mu podařilo vyhledat celkem l740 duševně nemocných/4/.Od této doby se setkáváme v literatuře s nejrůznějšími statistikami,které více či méně přesně zobrazují vývoj péče o duševně nemocné na Moravě a ve Slezsku.Jejich pomocí se lékaři snažili vysvětlit rychlé zaplnění ústavů pro choromyslné a dokládali nutnost zvyšování počtu lůžek. V roce l902 bylo ve šternberském ústavu umístěno více než 900 nemocných,v brněnském ústavu více než 700 a v jihlavské filiálce 300 /3/.Při sčítání lidu v rakousko uherské monarchii v roce l900 žilo na Moravě 2 437 706 obyvatel.Jedno lůžko pro duševně choré tedy připadalo na l 283 obyvatel.Jsme si vědomi, že tento údaj je značně nepřesný a byli si toho vědomi i tehdejší lékaři. Nechme závěrem promluvit jednoho z nich.MUDr.Matoušek /4/ ve své práci věnované vzrůstu počtu choromyslných na Moravě a jeho příčinám píše:

"...Jakmile se obyvatelstvo dovídá,že ústavy mají dosti volných míst,ihned se namáhá,by získalo je pro své nemocné příslušníky. Tím se stává, že značný počet choromyslných, o nichž statistika neměla ani zdání, najednou se objeví a dožaduje se pro ně bezodkladné přijetí.Jen tím vysvětlit lze neočekávaný nával hned po otevření ústavu brněnského, trvalé obsazení míst v nemocnici U Milosrdných bratří, aniž byla přeplnění stávajícímu delší dobu přítrž učiněna,brzké přeplnění ústavu šternberského,jehož rozsáhlost budila ve veřejnosti dojem nevyčerpatelnosti,nutnost nových rozšiřování a hledání trvalejší odpomoci. Stejné překvapení očekává nás i při příštím otevření ústavu kroměřížského,jež poskytne nám opětnou příležitost k získání správnějších názorů o skutečném rozsahu chorob duševních..."

Literatura:

1/ Hádlík,J.:Poznámky k vývoji péče o duševně nemocné na území Moravy a Slezska.In: Sborník přednášek přednesených u příležitosti oslav l00. výročí Psychiatrické léčebny v Brně. Brno l963, str. l3-50.

2/ Hřebíček,S.: 90 let Psychiatrické léčebny v Opavě. In: 90 let psychiatrické léčebny v Opavě, Opava l979, str. 5-2l.

3/ Kneidl,C.: Péče o choromyslné na Moravě.Dle zprávy dr. Hellwiga,ředitele Brněnského ústavu. ČLČ XLII,l903, č. 5l, str. l307 - l309.

4/ Matoušek,J.: Vzrůst počtu choromyslných na Moravě a jeho příčiny. Revue v neurologii, psychiatrii, fyzikální a diaethetické therapii,roč. III,l906,č.2, str.80-8l, č.3, str.l3l-l34, č. 4, str. l98-20l.

5/ Metelka,A.: Z historie jihlavského ústavu. Rukopis.

6/ Návrat,V.:Vývoj choromyslnictví na Moravě a nový Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži.Praha l908, 59 s.

7/ Skula, E.:K dějinám psychiatrické léčebny ve Šternberku.In: L.Puszkailer,Skula,E.: Z dějin a současnosti psychiatrické léčebny ve Šternberku.Olomouc l983,32 s.,str. 8-23.

8/ Tille A.: Učebnice zeměpisu obecného i rakouskouherského pro školy střední a ústavy    učitelské.  Svazek II., čtvrté vydání,Praha 1888,130 s.