12. června 1960 proběhlo nové územní členění Československé republiky. Počet krajů byl zmenšen na 10 a počet okresů se snížil z 309 na 108. Kroměřížský okres, rozšířený o Holešovsko a několik kyjovských obcí, se stal součástí nově vytvořeného Jihomoravského kraje. Již za tři dny, ve středu l5. června 1960, byla psychiatrická léčebna začleněna do Okresního ústavu národního zdraví v Kroměříži.Tato pro léčebnu tak závažná změna proběhla v období, kdy ředitel MUDr. D.Bílý již odešel z Kroměříže, jeho nástupce nebyl dosud jmenován a prim. MUDr. J.Kvapilík se připravoval na zasloužený odpočinek /l8/.

Pro lepší pochopení celé situace se musíme vrátit o devět let zpátky. Na základě zákona o jednotné léčebné a preventivní péči č. 103/l95l Sb začaly v Československé republice vznikat okresní a krajské ústavy národního zdraví.Předpisy,týkající se jejich organizace,byly mnohokráte obnovovány a upravovány.Přesto, že se přihlíželo k názorům zdravotnického terénu,nebylo nikdy dosaženo stavu, který by vyhovoval všem začleněným zařízením. Okresní ústavy národního zdraví měly za úkol zajišťovat výchovu a další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a "...poskytovat zdravotnické služby pro obyvatelstvo spádové oblasti / tedy často i pro obyvatelstvo z části sousedních okresů/..." /4/.

Spádová oblast kroměřížské psychiatrické léčebny (červená)se v roce 1960 skládala z devíti okresů- Kroměříž,Gottwaldov,Prostějov, Vyškov, Uherské Hradiště,Hodonín, Břeclav, Vsetín a části Přerova.Prvních sedm okresů tvořilo polovinu Jihomoravského kraje.Jenom pro úplnost-tři další okresy Třebíč,Jihlava a Žďár nad Sázavou byly spolu se třemi jihočeskými okresy spádovým územím jihlavské psychiatrické léčebny ( žlutá ),která byla začleněna do OÚNZ Jihlava. Péči o duševně nemocné ze zbývajících čtyř okresů - Blansko, Znojmo,Brno - město a Brno - venkov zajišťovala psychiatrická léčebna Brno - Černovice (modrá), která se stala součástí KÚNZ Brno.Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, kterým byla největší moravská psychiatrická léčebna s rozsáhlou spádovou oblastí zařazena mezi odborné léčebné ústavy spravované OÚNZ Kroměříž,většina zaměstnanců nechápala a kritizovala je.

V pátek, l.července 1960,byla ředitelkou kroměřížské léčebny jmenována MUDr. Svatava Lakosilová, která do té doby zastávala místo ředitelky KÚNZ Hradec Králové.Při svém nástupu nalezla o 67 % vyšší stavy nemocných, než byl plánovaný počet lůžek a nespokojené zaměstnance.Přesto, anebo právě proto,že se ocitla v nezáviděníhodné situaci, pustila se ihned do práce /l8,20/.

V červenci 1960 vznikl smíšený gerontopsychiatrický primariát pod vedením prim. MUDr. D.Karáskové. Měl vyhrazeny pavilony č. l3,l4 a l5 a byl třetím takto specializovaným pracovištěm v Československu. Následovalo zavedení "sektorového přijímacího systému".V jeho rámci byly vytvořeny dva mužské a dva ženské přijímací primariáty,z nichž každý měl určenu spádovou oblast čtyř okresů . Celkový počet primariátů se však nezměnil,protože odchodem prim. MUDr.A.Mertla z Kroměříže zaniklo specializované neurotické pracoviště. Péči o neurotické nemocné převzaly podle své spádové oblasti jednotlivé přijímací primariáty / 12,13,20/.

"... Pravděpodobně proto, že jsem byla poněkud zatížená svou prací v organizaci zdravotnictví jsem jednotlivým primariátům ženským a mužským přidělila spádové oblasti jednotlivých okresů...Pacient pak při zhoršení stavu přicházel na známé oddělení...", vzpomíná ředitelka MUDr.S.Lakosilová. Jenom pro úplnost - tento systém zanikl až v roce l988 /20,26/.

Změny se však netýkaly jen organizace práce v léčebně. Stále větší důraz byl kladen na péči o nemocné a prostředí, ve kterém byli léčeni.Těžký dubový nábytek, stoly a lavice postupně nahradil nový moderní nábytek, konferenční stolky a křesla. Podstatně se rozšířila pracovní terapie a při kulturních pořadech byla stále více podporována aktivní účast nemocných.Pod odborným vedením akademické malířky pí Anny Sládkové začali od roku l96l vybraní nemocní pracovat v arteterapeutickém ateliéru /l4/.

Na přijímacích primariátech se rozšířila skupinová psychoterapie a systém otevřených dveří. Léčebnou zavanul svěží duch moderních psychiatrických a psychoterapeutických metod. Ředitelka MUDr. S. Lakosilová se dobře znala s doc. MUDr. F.Knoblochem,který v té době vedl Odbočku fakultní polikliniky Praha pro rehabilitaci neuróz v Lobči. Není tedy divu,že vycházela především z jeho názorů a praktických zkušeností /5/.

V roce l96l byla mezi pavilony č. 15,č.13 a č.11 dostavěna budova svobodáren pro zaměst-nance léčebny.Její nehezký vzhled, nesnažící se ani o náznak začlenění do okolní zástavby, dodnes narušuje jedinečný secesní soubor ostatních budov /3,22/. Dokončeny byly i úpravy oddělení 4.a.,o které se rozrostl interní primariát /10/.

Ve středu 12. června 1963 proběhl v léčebně první Sportovní den,který připravili k 700. výročí založení města Kroměříže zaměstnanci spolu s pacienty. Dopoledne bylo věnováno přeboru v odbíjené a běhu na krátké vzdálenosti, odpoledne po slavnostním průvodu cvičenců léčebnou na hřiště následovala jednotlivá vystoupení mužů a žen v jednoduchých skladbách. Díky obětavé práci cvičitelů z řad zaměstnanců léčebny a zájmu nemocných,kteří cvičili nebo pouze přihlíželi,se Sportovní den opravdu vydařil.Svědčí o tom i ozvučený barevný film Standart 8 mm, na jehož vzniku se podílel mimo jiné i prim. MUDr.J.Ryšánek.Podařilo se vytvořit tradici, která v této podobě trvala až do roku 1984 /14,20,26/.

Poslední změnou v počtu primariátů bylo osamostatnění RTG pracoviště. Od roku l962 probíhaly stavební úpravy v pravé části přízemí nemocniční budovy a instalace nových vyšetřovacích přístrojů.Po třech letech byl zahájen provoz pod vedením prim. MUDr. V.Ticháčka /10/.

Jak vidíme,podařilo se během téměř šestiletého působení v Kroměříži ředitelce MUDr.S.Lakosilové skutečně mnoho. A to jsme ještě nemluvili o postupném snížení počtu lůžek na 1500 /l9/. Byla to velmi obtížná a zdlouhavá práce, protože ještě v roce l963 vykazovala kroměřížská léčebna 1960 lůžek. Pohled na celkový vývoj péče o duševně nemocné na Moravě nám poskytnou následující údaje ze stejného roku /6/.

V obou moravských krajích žilo v té době celkem 3 6l2 885 obyvatel.Jedno lůžko v psychiatrickém zařízení jakéhokoliv charakteru připadalo na 573 obyvatel.V porovnání s obdobnými údaji z let 1909 a 1930 došlo sice k rozšíření lůžkového fondu,ale především za cenu neúměrně vysokých počtů lůžek v nejstarších psychiatrických léčebnách.

Ředitelka MUDr.S.Lakosilová si přinesla z KÚNZ Hradec Králové řadu zkušeností z organizace a řízení zdravotnictví.Se začleněním psychiatrické léčebny do OÚNZ Kroměříž nesouhlasila a snažila se toto rozhodnutí změnit."... Nelíbilo se mi řízení psychiatrických léčeben jednotlivými OÚNZ, které byly obvykle mnohem menší a měly docela jiné starosti.Myslela jsem si, že by bylo správné,kdyby psychiatrické léčebny byly řízeny centrálně,aby se mohla lépe porovnat úroveň jednotlivých léčeben a také jejich potřeby. Na toto téma jsem pozvala do Kroměříže ředitele všech léčeben,ale naše sezení nenalezlo odezvy..."/20/.

Nezájem ministerstva zdravotnictví o problémy psychiatrických léčeben byl jednou z příčin,pro které ukončila MUDr.S.Lakosilová svou práci ředitelky v kroměřížské léčebně. Rozčarovaná odešla v roce 1966 do psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a na její místo byl jmenován prim. MUDr.Miroslav Ščudlík/l2,l9/.

Ani on se nesmířil s postavením kroměřížské léčebny.Společně s ředitelem psychiatrické léčebny v Jihlavě prim. MUDr. Josefem Hádlíkem opakovaně žádali Jihomoravský KNV i ministerstvo zdravotnictví o začlenění do KÚNZ Brno.Své žádosti dokládali podrobnými rozbory,ve kterých se mimo jiné upozorňovalo i na rozsáhlé spádové oblasti obou léčeben.Kladné odezvy se však nedočkali /7,25/.

V roce l965 bylo vytvořeno centrální psychologické pracoviště pod vedením PhDr. S.Kratochvíla.Bylo určeno jednak pro potřeby léčebny, jednak sloužilo i jako výcvikové pracoviště pro studenty oboru psychologie tehdejší Filozofické fakulty UJEP Brno /l3/.

Ve středu l9. června l968 bylo zahájeno Slavnostní pracovní zasedání u příležitosti 60. výročí trvání léčebny.V první části, věnované historii kroměřížské léčebny,vystoupili MUDr.J.Kva-pilík, MUDr. S.Lakosilová a ředitel prim.MUDr.M.Ščudlík.Druhá část zasedání se zabývala otázkami rehabilitace v psychiatrii.O velkém zájmu svědčí řada čelných představitelů české a moravské psychiatrie,kteří přednesli svá sdělení.Oslavy byly ukončeny 20. června Sportov-ním dnem pacientů /l6,24/. Organizátoři jako by tušili další politický vývoj,předběhli dobu o jeden rok. Díky jim však léčebna důstojně oslavila výročí svého vzniku.Stalo se tak poprvé od roku l93l,kdy byl v 33. čísle kroměřížského listu Pozorovatel na titulní stránce otištěn nepodepsaný článek "Čtvrtstoletí léčebného ústavu v Kroměříži".

Na jaře roku l969 došlo ke dvěma událostem.Úspěšně proběhl první odborářský Svíčkový ples na sále léčebny a v této tradici se dosud pokračuje.Dále bylo k protialkoholnímu primariátu připojeno nově utvořené smíšené oddělení na pavilonu č. l5, určené pro rehabilitaci psychóz a dále všechna rehabilitační pracoviště v léčebně.Péče o tak rozsáhlý úsek byla svěřena prim.MUDr.V.Mikulovi.Ještě téhož roku začal pracovat Klub propuštěných psychotiků při odd.l5 a Klub propuštěných alkoholiků. Zásluhou prim. MUDr. V. Mikuly vycházel v letech l969 - l994 Moravskoslezský referátový výběr z psychiatrie,na jehož vydávání se podílela i Psychiatrická léčebna v Opavě.Z řady dalších odborných akcí je třeba připomenout 14.vědecké pracovní dny moravských a slovenských psychiatrů,které proběhly 26. a 27.června l969 v kroměřížské léčebně za účasti řady předních odborníků z celé republiky /l3/.

Další specializované oddělení, tentokráte určené pro léčbu neuróz,vzniklo v roce l97l na odd. l8.b.Pod odborným psychologickým vedením PhDr. S.Kratochvíla byl zde uplatňován autonomní syntetický a diferencovaný přístup k nemocným a různé druhy skupinové psychoterapie.Navíc díky jeho činorodosti byly zahájeny každoroční týdenní kurzy hypnózy a autogenního tréninku a to jak úvodní,tak i pokračovací. Byly určeny nejen psychologům, ale i lékařům nejrůznějších oborů.Celou akci zastřešovala Sekce pro hypnózu České psychiatrické společnosti. V roce 1971 zahájila činnost i echoelektroencephalografická laboratoř-první svého druhu v psychiatrických léčebnách v ČSSR/l3,l7,29/.

Rok poté došlo k rozdělní smíšeného gerontopsychiatrického primariátu na dvě pracoviště. O ženy na pavilonu č.l3 a odd. l4.B. se nadále starala prim.MUDr.D.Karásková,muže na odd. l4.A. a pavilonu č. l9 převzal do své péče prim.MUDr.L.Žáček.Krátce nato vystřídal prim. MUDr.M.Ščudlíka ve funkci ředitele léčebny prim.MUDr.František Blaťák /l2,l3,30/.

V létě roku l972 uskutečnila léčebna v rekreační oblasti Rajnochovice první tábor s cíleným léčebným zaměřením pro děti s enurézou.Dočasně se terapeutického pobytu účastnily i děti s poruchami chování.Zprvu byl pro tento účel vybrán pionýrský tábor Ondráš, později budova zrušené místní školy.Tímto psychoterapeutickým přístupem se podstatně zlepšila péče o malé nemocné,jejichž počet se v posledních letech v kroměřížské léčebně neustále zvyšoval /8,9,11/. Budova byla v následujících letech využívána k rekreačním pobytům i dospělých pacientů.
Nové léčebné metody se netýkaly jen dětí. Od roku l973 byla v provizorní dřevěné budově mezi pavilonem č. l8 a bývalou nemocnicí zahájena pod odborným vedením PhDr.S.Kra-tochvíla párová léčba sexuálních poruch /l7/.Rozšířila se i ambulantní složka - v přízemí nemocniční budovy začala pracovat chirurgická a ORL ambulance /23/.

Téhož roku ve dnech 19. až 21.září uspořádala v kroměřížské léčebně psychiatrická sekce lékařské společnosti J.E.Purkyně první celostátní Sympozium o aktuálních otázkách sociální psychiatrie. Na jeho organizaci se podíleli pracovníci protialkoholního a rehabilitačního primariátu pod vedením prim.MUDr.V.Mikuly.Každé září se pak až do roku l994 setkávala v Kroměříži řada čelných představitelů české i slovenské psychiatrie.Přednesené referáty i diskusní příspěvky vycházely tiskem ve formě sborníku /2,l3/.

Na první pohled by se mohlo zdát, že kroměřížská léčebna v průběhu sedmdesátých let prosperovala. Její vysoká odborná úroveň však kontrastovala se stále většími problémy hospodářsko technickými. Dosluhující kotelna a špatný stav jednotlivých budov volaly po důkladné a především nákladné rekonstrukci.Místo toho byla v roce 1974 postavena na pravo od vjezdu do léčebny nová betonová kašna.Její hranatý tvar ostře kontrastoval s okolními budovami po dalších dvanáct let, než byla zavezena hlínou a vzniklý pahorek osázen květinami.
 V sedmdesátých i osmdesátých letech do řady budov zatékalo a silný svetr se stal běžnou součástí zdravotnické uniformy.Ve snaze vyřešit otázku vytápění celé léčebny byla v průběhu let 1976-1979 na prostranství u komínu staré kotelny postavena nevzhledná neomítnutá budova pro kotel Bertsch.Postupně v její blízkosti se objevily i dva mohutné zásobníky na mazut a bezpečnostní jímky,zasahující až do vozovky.Výkon této nové kotelny byl již od samého počátku pro její značnou poruchovost nedostatečný  a jejího zbourání v roce 1994 spolu s odstraněním zásobníků a jímek nikdo nelitoval .Naopak přínosem bylo otevření závodní jídelny 20.9.1976 v prvním patře budovy ústavní kuchyně a postupné  dokončení rekonstrukce tohoto objektu.Do té doby se  zaměstnanci stravovali na jednotlivých odděleních léčebny /2, 26,27,28/.

Změny nastaly i ve vlastnictví pozemků.V předcházející kapitole jsme hovořili o událostech v roce 1952,kdy musela kroměřížská léčebna postoupit své polnosti i hospodářské budovy Výzkumnému ústavu obilnářskému.Další pozemkové změny se datují opět do sedmdesátých a osmdesátých let. Část zahradnictví podle Havlíčkovy ulice se změnila v sídliště a podobný osud postihl i rozsáhlý sad,na kterém vyrostly rodinné domky.

Došlo i na některé budovy léčebny. Pitevna byla v roce l977 organizačně připojena ke kroměřížské nemocnici. Formálně se tak vyřešil stav,trvající již od počátku vzniku OÚNZ Kroměříž /l9/.V bývalém infekčním pavilonu,využívaném od druhé světové války jako bytové prostory pro zaměstnance léčebny,byly v roce l979 po dlouhých opravách umístěny jesle OÚNZ Kroměříž /l/. V roce l979 proběhly snad nejrozsáhlejší poválečné oslavy vzniku kroměřížské psychiatrické léčebny.22. února byla slavnostně otevřena Síň tradic v té době již nepoužívaném kostele sv. Cyrila a Metoděje. Díky práci primářů zde byly vystaveny některé historické materiály věnované péči o duševně nemocné v Kroměříži.Průvodce výstavou nahradila magnetofonová nahrávka o dějinách moravské psychiatrie a kroměřížské léčebny. 22.května proběhl"Slavnostní pracovní den při oslavách sedmdesátého výročí práce Psychiatrické léčebny v Kroměříži",kterého se zúčastnili přední psychiatričtí odborníci.Všichni účastníci obdrželi brožuru "70 let psychiatrické léčebny Kroměříž",kterou kolektiv autorů napsal již v předcházejícím roce.Na dlouhá léta se stala jediným materiálem o historii léčebny po roce 1960. 23.května se konal již tradiční Sportovní den a rok věnovaný oslavám uzavřel 10.listopadu l2. sjezd bývalých zaměstnanců léčebny /2,l3/.

I osmdesátá léta byla poznamenána zásahy OÚNZ Kroměříž do vnitřní struktury psychiatrické léčebny. V rámci centralizace některých provozů byla l. ledna l982 zrušena laboratoř a její úkoly převzalo právě otevřené oddělení klinické biochemie v kroměřížské nemocnici. Svoji činnost ukončila i svobodárna. Zatím co v prvním patře její budovy se v průběhu let vystřídala řada psychiatrických oddělení, přízemí se změnilo na Základní školu při zdravotnických zařízeních - výukové středisko při psychiatrické léčebně /26/.

Po více než třech letech byla v roce l982 dokončena přestavba celého pavilonu č. 3. Neurologický primariát se tak dočkal nejen druhého lůžkového oddělení, ale i nové ambulance umístěné v přízemí budovy. V tomto roce, tak bohatém na události,se uskutečnila v léčebně i první celostátní konference o hypnóze /l6,26/.

Rok 1984 proběhl především v duchu oslav 75. výročí založení kroměřížské psychiatrické léčebny. Kolektiv vedený prim. MUDr.M.Ščudlíkem dokončil dokumentární film o jednotlivých primariátech nazvaný " Rok u nás". 20. června se uskutečnil l3.a shodou okolností i poslední Sportovní den a konečně 16. listopadu uspořádala léčebna krajský seminář psychiatrů Jihomoravského kraje /26/. V letních měsících roku 1984 byly do opravovaného kostela sv. Cyrila a Metoděje na přechodnou dobu uskladněny přístroje a další vybavení pro budované stomatologické oddělení OÚNZ Kroměříž. V průběhu ledna následujícího roku praskl jeden z radiátorů ústředního topení v levé postranní lodi kostela. Unikající pára a voda poškodily uskladněný materiál a exponáty muzea. I freska sv. Cyrila a Metoděje, chátrající po již dříve provedené neodborné opravě, doznala dalšího poškození.Budova kostela byla vyklizena a začalo se s nezbytnými opravami /22/.

Dne 1.ledna 1986 vystřídal prim. MUDr.F.Blaťáka ve funkci ředitele kroměřížské léčebny MUDr.Libor Křístek. V průběhu dubna až května došlo k převedení rekreačního střediska v Rajnochovicích do majetku OÚNZ Kroměříž.Skončily tak všemi oblíbené každoroční ozdravné pobyty pacientů /24/.

Následujícího roku bylo infekční oddělení organizačně připojeno k internímu primariátu léčebny. K jeho původní náplni - léčbě duševně nemocných s nejrůznějšími infekčními chorobami a dále bacilonosičů tyfu ze všech psychiatrických léčeben Čech a Moravy - přibyla i léčba obyvatel okresu Kroměříž s infekčními chorobami /2l/.MUDr. L.Křístek odešel koncem dubna z Kroměříže a do funkce ředitele psychiatrické léčebny byl jmenován l. května l987 prim.MUDr.Vladimír Mikula,CSc.

První organizační změny ve vnitřní struktuře léčebny,které znamenaly konec " sektorového systému ", začaly 1.ledna 1988, kdy z části odd. 8.a. byl vytvořen centrální příjem všech psychiatrických nemocných.V průběhu roku z původních čtyř přijímacích primariátů byly ponechány pouze dva, mužský a ženský. Zbývající primariáty se zaměřily na léčbu nemocných s ohledem na charakter jejich onemocnění /26/.

Rok 1988 byl poznamenán dalším propojováním kroměřížské nemocnice s psychiatrickou léčebnou.V prvním patře bývalých svobodáren bylo vytvořeno Psychiatrické oddělení NsP Kroměříž pod vedením prim.MUDr.M.Koupila /15/.Do uvolněných prostor přízemí pavilonu č. 9 bylo umístněno Středisko vědeckých informací OÚNZ Kroměříž tvořené odbornými knihovnami psychiatrické léčebny a nemocnice s poliklinikou.

K příležitosti 80. výročí založení kroměřížské psychiatrické léčebny proběhla ve dnech 22. - 26. května 1989 II. celostátní konference o hypnóze /l7/. K oslavám byl mimo jiné připraven i upomínkový odznak a v září se uskutečnilo 17. sympozium o aktuálních otázkách sociální psychiatrie. Další chod léčebny však ovlivnila listopadová sametová revoluce. Zástupem za prim.MUDr.V.Mikulu,CSc. do jmenování nového ředitele byl pověřen prim.MUDr. Pavel Hlavinka.Na primářské poradě dne l4.března 1990 byl představen všem přítomným nově jmenovaný ředitel léčebny prim.MUDr.Lubomír Žáček.Dva měsíce nato, dne l6.května, proběhlo na ministerstvu zdravotnictví za účasti ředitelů a správců všech psychiatrických léčeben Čech a Moravy zasedání,jehož hlavním tématem bylo osamostatnění zejména velkých léčeben /26/.

Nová doba přinesla s sebou i změny ve vnitřním uspořádání léčebny. Na počítači SMEP, instalovaném v přízemí pavilonu č.9., byl v dubnu zahájen zkušební provoz. Dne 9. srpna 1990 se změnilo infekční odd. 7.b.na primariát při zachování původní pracovní náplně. Jeho vedením byla pověřena prim.MUDr.L.Hanáková.Ve čtvrtek 5.listopadu byl po úpravách nevyužitých prostor prvního patra a půdy budovy prosektury zahájen provoz střediska pro léčebnou výchovu k soběstačnosti u duševně nemocných.Koncem roku zaniklo Psychiatrické oddělení NsP Kroměříž s tím, že prázdné prostory budou po dobu dvou roků počínaje l.lednem l99l využity pro kožní odd. kroměřížské nemocnice /26/.Nejzávažnější změna pro další osud léčebny však měla přijít během následujících dnů.

Literatura:

1/ Baštincová,B.: osobní sdělení.

2/ Blaťák,F.: písemné a osobní sdělení.

3/ Budíková,J.: osobní sdělení.

4/ Elterlein,E. a kol.: Sociální lékařství a organizace zdravotnictví II. ILF Praha l985,l84 s.

5/ Enachescu,I.: osobní sdělení.

6/ Hádlík,J.: Poznámky k vývoji péče o duševně nemocné na území Moravy a Slezska.In: Sborník přednášek přednesených u příležitosti oslav lOO. výročí Psychiatrické léčebny v Brně. Brno l963, str. l3 - 5O.

7/ Hádlík,J.: osobní sdělení.

8/ Hájková,J.,Valenčík,J.: Pedopsychiatrie v psychiatrické léčebně v Kroměříži.Předneseno na Moravsko-slovenských psychiatrických dnech v Jasné pod Chopkom 1978.

9/ Hájková,J.: osobní sdělení.

10/ Hronec,L.: Vývoj péče o nemocné s vnitřními chorobami v Psychiatrické léčebně Kroměříži.Rukopis.

11/ Hrůza,V.: osobní sdělení.

12/ Karásková,D.: písemné sdělení.

13/ Kolektiv autorů:7O let psychiatrické léčebny Kroměříž. Kroměříž l978, 24 s.

14/ Kolektiv autorů: Kronika kolektivu zdravotnických pracovníků oddělení 4.a. a l4.b. prosinec l96O - duben l967,ll2 s.

15/ Koupil,M.: osobní sdělení.

16/ Koutský,J.: 6O let psychiatrie v Kroměříži. Kroměřížská Jiskra,l968, č.28, str. 4.

17/ Kratochvíl,S.: osobní sdělení.

18/Kvapilík,J.:Kronika psychiatrické léčebny v Kroměříži.Rukopis.

19/ Kudláček,J.: osobní sdělení.

20/ Lakosilová,S.: písemné sdělení.

21/ Müllerová,J.: písemné sdělení.

22/ Pálka,J.: osobní sdělení.

23/ Pálková,B.: osobní sdělení.

24/ Slavnostní pracovní zasedání u příležitosti 6O. výročí trvání léčebny. Pozvánka na l9.a 2O.června l968.

25/ Ščudlík,M.:Psychiatrická léčebna v Kroměříži-organizační začlenění.Dopis odboru zdravotnictví Jihomoravského KNV z 2.4.l968 řed/Dr.Šč.-68.

26/ Zápisy z primářských porad l982 - l997.

27/ Zápisy z ředitelských porad PL Kroměříž za rok 1974

28/ Zápis ze schůze ZV ROH Psychiatrické léčebnny v Kroměříži ze dne 23.7.1979

29/ Zpráva o činnosti hospodaření OÚNZ Kroměříž za rok 1971

30/ Žáčková,L.: osobní sdělení.