Po zvážení návrhu ředitelů MUDr. Schuberta a MUDr.Hellwiga rozhodl moravský zemský výbor v roce l902 schválit výstavbu třetího ústavu pro choromyslné.Volbu místa omezil s ohledem na spádová území brněnského a šternberského ústavu na jihovýchodní Moravu a pověřil komisi výběrem stavebního místa.Po podrobném zkoumání celé řady míst byly do užšího výběru zařazeny Bystřice pod Hostýnem, Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž a Vsetín.
Jaké byly podmínky výběru? Leccos nám napoví dr. Kolb, který v Sammelatlas für den Bau von Irrenanstalten / volně přeloženo Návrhy staveb ústavů pro choromyslné/ požaduje:"... Poloha ústavu má být volena poblíž menšího města z ohledů praktických i z ohledu na potřeby funkcionářů ústavu, s dobrou komunikací, terénem, pitnou a užitkovou vodou, zdravým okolím..."/2/.
Poloha u menšího města byla logická.Bral se ohled na skutečnost, že práce v ústavu pro choromyslné byla pro lékaře i úředníky neatraktivní.Stále ještě přetrvávaly předsudky vůči "blázincům",jak tyto ústavy označuje Ottův slovník z roku l904 /7/ a snaha veřejnosti vytlačit je do ústraní. Poloha u menšího města byla tedy kompromisem,který zaručoval zaměstnancům možnost kulturního vyžití a jejich dětem vzdělání bez zbytečných komplikací s dopravou.Byla zde i možnost napojit se na stávající městské komunikace,především na silniční síť.Že i železnice sehrála svou roli v historii ústavů pro duševně nemocné již víme.
Zvláštní kapitolu tvořila otázka vhodného terénu.Již při výběru stavebního místa pro druhý moravský ústav pro choromyslné byla zamítnuta nabídka Olomouce jednak pro vysokou cenu pozemků, jednak pro nebezpečí záplav řekou Moravou. Další nabídky zamítl moravský zemský výbor pro nákladné terénní úpravy nebo podmáčený pozemek/6/.Někdy odkoupení pozemků působilo takové potíže,že byl návrh z výběrového řízení vyřazen.Tento osud postihl Vsetín/4/.
Na počátku 20.století byly hygienické poměry moravských měst často na nízké úrovni.Hlavní potíže spočívaly v nedostatečném zásobování pitnou vodou a kanalizaci.Například Prostějov v roce l906 ještě neměl zavedený vodovod a místo kanalizace se táhly ulicemi příkopy naplněné splašky.Ty pak znehodnocovaly vodu v místních studních a způsobovaly šíření infekčních chorob /l/.Tato situace byla obecně známa, a proto o Prostějově nepadla ve výběrovém řízení ani zmínka.
Vybudování rozsáhlého areálu třetího ústavu pro choromyslné na Moravě vyžadovalo značných nákladů.Pro vysokou cenu pozemků v Kroměříži neurčil moravský zemský výbor konečný výběr místa,pouze v roce l902 navrhl, aby stavba byla " v principu usnesena "/4/.V následujícím roce podal moravskému zemskému sněmu zprávu o svém šetření a doporučil tři města:Bystřici pod Hostýnem, Frenštát pod Radhoštěm a Kroměříž.
Nebude na škodu, když se na tato města podíváme očima nestranného pozorovatele.Vlastní názor si pak můžeme učinit sami.
Ottův malý slovník naučný uvádí/7/:
Bystřice pod Hostýnem : okresní město, 3 857 obyvatel českých, několik německých.Továrny na nábytek,2 pivovary, zámek.
Frenštát pod Radhoštěm : okresní město,5 757 českých obyvatel, tkalcovská škola, sídlo moravského bavlnářství a plátenictví, železnice.
Kroměříž : město vlastního statutu na Moravě, l3 935 obyvatel českých, něco německých. Hejtmanství,okresní soud, české a německé gymnasia i reálky, arcibiskupský seminář. Stroje, pivovary, cukrovar,plynárna,cichorie/ rozuměj výroba kávoviny cikorky /.Gotický chrám, radnice, arcibiskupský palác s knihovnou,archivem a parky, z nejkrásnějších na Moravě.Tyto údaje si dovolíme doplnit o elektrárnu,vybudovanou v době,kdy byl Ottův slovník v tiskárně a o stavební firmy Mesenský, Pavlů a Zajíček /3/.
Ve své zprávě z roku l903 moravský zemský výbor dále uvádí, že všechna tři města po zdravotní stránce vyhovují stejně,Bystřice pod Hostýnem a Frenštát pod Radhoštěm mají příznivější klimatické podmínky.Kroměříž má zavedený městský vodovod,možnost odvádět splašky do řeky Moravy,lepší zásobování a dopravu.Pro stavbu třetího ústavu pro choromyslné na Moravě navrhl Bystřici pod Hostýnem především pro nízkou cenu pozemků.Ve sněmovním finančním odboru byl však tento návrh zamítnut a naopak navržena Kroměříž.
Moravský zemský sněm 30.října l903 s tímto návrhem souhlasil a s konečnou platností rozhodl, že třetí ústav pro choromyslné bude vybudován v Kroměříži /4/.Není žádným tajemstvím,že podstatnou roli zde sehrály i četné osobní kontakty a politické intervence některých poslanců i volených představitelů města /5/.
Rozhodnutí moravského zemského sněmu bylo pro Kroměříž velkým ekonomickým i sociálním přínosem.Znamenalo totiž nejen několikaletou pracovní příležitost při vlastní stavbě, ale i možnost stálého zaměstnání v ústavu a pravidelný odbyt potravin a nejrůznějších místních výrobků.Již v prvních letech po slavnostním otevření představoval ústav pro město roční obrat půl milionu tehdejších korun /5/.Kroměříž na počátku 20. století byla již po léta uznávaným správním,školským a kulturním centrem střední Hané.Díky řadě škol mohla nabídnout dětem zaměstnanců budoucího ústavu odpovídající vzdělání.Také kulturní a společenský život ve městě byl čilý,protože zde pracovala řada spolků a vycházelo zde několik časopisů.Výběr místa ústavu pro choromyslné tedy vyhovoval všem zúčastněným stranám.